Noun Clauses

Noun clauses jsou věty, které plní funkci podstatného jména. Tyto věty se používají jako předmět, přívlastek nebo předmět předložky.

Struktura

Noun clause se skládá z podmětu, slovesa a objektu, a to všechno v jedné větě. Může být použita jak s určitými slovesy, tak s určitými spojkami.

Určité slovesy

Některá slovesa vyžadují následnou větu s podstatným jménem jako předmět. Mezi tato slovesa patří:

• believe (věřit)
• know (vědět)
• think (myslet si)
• hope (doufat)
• want (chtít)

Příklady:

• I believe that he is telling the truth. (Věřím, že mluví pravdu.)
• She knows what she wants. (Ví, co chce.)

Určité spojky

Noun clauses mohou být také spojeny s jinou větou pomocí určitých spojek, jako je například:

• that (že)
• if (jestliže)
• whether (zda)
• who, whom, whose, what, which (kdo, komu, čí, co, který)

Příklady:

• He asked me whether I wanted to go with him. (Zeptal se mě, jestli s ním chci jít.)
• I don't know what he is talking about. (Nevím, o čem mluví.)

Použití

Noun clauses se používají jako podstatné jméno, a mohou tak plnit různé funkce v větě.

Předmět

Používají se jako předmět slovesa. Příklad:

• What he said surprised me. (To, co řekl, mě překvapilo.)

Předmět předložky

Noun clauses se také používají jako předmět předložky. Příklad:

• She is interested in what he has to say. (Zajímá se o to, co má říct.)

Přívlastek

Používají se jako přívlastek podstatného jména. Příklad:

• Her belief that everything happens for a reason is comforting. (Její přesvědčení, že se vše děje s určitým důvodem, je uklidňující.)

Shrnutí

• Noun clauses jsou věty, které plní funkci podstatného jména.
• Mohou být použity jako předmět, předmět předložky nebo přívlastek.
• Mohou být spojeny s určitými slovesy nebo spojkami.