Nultá podmínková věta

V angličtině existuje pět typů podmínkových vět, přičemž nultá podmínková věta se používá pro vyjádření něčeho, co je pravdivé nebo se stává pravdivým vždy, když se splní určitá podmínka.

Nultá podmínková věta se skládá z podmínky a následného důsledku. Podmínka se v ní vyjadřuje pomocí přítomného času a důsledek pomocí přítomného času také.

Příklad:

• If you heat water to 100°C, it boils. (Pokud ohřejete vodu na 100°C, vaří se.)

V této větě je podmínkou "If you heat water to 100°C" a důsledkem "it boils". Pokud tedy splníme podmínku (ohřejeme vodu na 100°C), tak se automaticky stane pravdivým, že voda vaří.

Další příklady:

• If it rains, the grass gets wet. (Když prší, tráva se zmokne.)
• If I eat too much, I feel sick. (Když přejím, cítím se nemocný.)
• If you don't water the plant, it dies. (Když nezaléváte rostlinu, umírá.)

Nultá podmínková věta se používá například při tvorbě návodů, při vysvětlování určitých procesů nebo také při popisu něčeho, co se děje v přírodě.

Je důležité si uvědomit, že nultá podmínková věta se používá v případě, kdy se událost stává pravdivou vždy, když se splní podmínka. V případě, že je splnění podmínky nejisté, použijeme první podmínkovou větu.

Nultá podmínková věta má tedy tyto hlavní charakteristiky:

• používá se pro vyjádření něčeho, co je pravdivé nebo se stává pravdivým vždy, když se splní určitá podmínka
• skládá se z podmínky a následného důsledku
• podmínka i důsledek jsou vyjádřeny v přítomném čase
• používá se například při tvorbě návodů nebo popisu přírodních jevů
• v případě nejistého splnění podmínky použijeme první podmínkovou větu.